Slon africký

Slon africký se od Slona Indického liší hlavně tím, že má výrazně větší uši. 
 Dorůstá výšky až 4 m. Slon africký se vyskytuje roztroušeně v celé Africe jižně od Sahelu, ale v dřívějších dobách se prokazatelně vyskytoval v mnohem hojnějším počtu na celém kontinentu, i v severní Africe. Obývá poměrně rozmanité prostředí. Slony můžeme najít v deštných lesých, na savanách a vystupují až do horských oblastí do 5000 m n. m. Sloni jsou poměrně přizpůsobiví - důležitý je pro 
ně jen dostatek potravy, vody a stínu. Sloni mají velmi jemný čich a dobrý sluch, kterým vnímají i pro lidi neslyšitelné infrazvuky (5–24 Hz), jimiž se dorozumívají na velké vzdálenosti. Navíc díky tomu sluchem vnímají i otřesy půdy, způsobené například pohybem vzdálených zvířat, a zaznamenávají změny atmosférického tlaku.

Slon indický

Slon indický  je jihovýchodoasijský  slon  dlouhý 3,5 metrů, jeden ze tří žijících druhů slona a jediný nevymřelý druh z rodu Elephas. Jde o největšího suchozemského živočicha žijícího v Asii. Je považován za ohrožený druh, ve volné přírodě žije odhadem 40-50 tisíc jedinců.

Je menší než jeho africký příbuzný, nejjednodušším rozlišovacím znakem je velikost uší - slon indický je má výrazně menší. Stoličky mají tvar podobný vymřelým mamutům, což ukazuje na bližší příbuznost těchto druhů. Slon indický má na chobotu pouze jeden prstík (výběžek na konci chobotu sloužící k uchopení menších předmětů).

Slon indický má více klenutou páteř než slon africký, na každém zadním chodidle má čtyři nehty místo tří, na čele dvě vybouleniny a pouze 19 párů žeber (slon africký jich má 21).